Škatule zajímavostí: originální sbírka všeho, co má přívlastek „čínské“...

Čínská tetování se v posledních letech rozšířila do zbytku světa a stala se tak celosvětovým fenoménem. Popularitu si vydobyla díky elegantnímu designu, nádechu cizích zemí a hlubšímu významu každého symbolu.

Vkusné prolínání čínských znaků a mytologických symbolů vytváří jedinečný estetický dojem, slouží jako ochránný amulet a může být osobním sdělením světu.   

Tetování je takzvaná kresba na tělo, kdy se pomocí tetovací jehly vkládají částečky inkoustu pod kůži. Tetování je známo po celém světě už od pravěku. Od kmene Maori z Nového zélandu, k arabským kmenům, Africe, Střední Americe, až k Japonským ostrovům.

Úplně prvním důkazem o tetování je mumie nalezená v Alpách, její stáří se odhaduje na 5300 let. Mumie měla na sobě vytetované malé čáry na nohou.  Z podobného období jsou známy i mumie potetované stylizovanými kresbami zvířat.  Historici se domnívají, že první tetování vznikla v podstatě omylem. Do rány se dostala hlína, nebo popel a poté co se zahojila, zůstala barevná stopa. V mnoha případech mělo tetování magický účel. Měla účel jak ochranný, tak i léčivý. Věřilo se, že pokud má člověk na svém těle vyobrazené znamení, to znamení jej ovlivňuje.

V jiných kulturách bylo tetování bráno jako symbol sociálního, politického, nebo náboženského zařazení. U Maori platilo, že pokud měl člověk vysoký vliv, měl detailně zdobenou tvář. V tetování byly zaneseny informace, které si každý mohl snadno přečíst, byl to takový symbolický životopis. Bylo zde zaneseno, z jaké třídy člověk pochází, co je jeho povolání, ale i jeho rodokmen.

Po celém světě se tetovali i válečníci. Dodávalo jim to na síle. Z psychologického hlediska i na děsivosti a morálce. Tetování tedy fungovala často jako permanentní magická kouzla. Takto fungovala i tradice tetování jména toho koho milujeme. Tato tradice byla rozšířená obzvláště v Evropě. Tento akt symbolizoval touhu být stále tomu druhému nablízku, mít ho stále u sebe. Naproti tomu Indiáni si tetovali vlastní jména.

V některých kulturách fungovala tetování i jako kouzlo pro zachování mládí a krásy, nebo jako součást přechodového rituálu. Pokud chlapec dospěl v muže, musel podstoupit tetování, které jej začlenilo mezi dospělé. V Africe si ženy nechávají tetovat ústa a tváře složitými geometrickými vzory, aby odháněly zlé duchy.

Téměř na celém světě se při rituálech užívá i dočasných tetování, tedy pomalování se barvami pro rituální účely. Například pro svatbu, pohřeb, křest, nebo různé svátky.

V Asii je tetování považováno za kombinaci umění a duchovní praktiky. Říká se, že tetování, které asijští umělci vytetují, razantně ovlivní život majitele a započnou mu duchovní cestu.

V Číně je tetování nazýváno Ci Pei, což znamená probodání těla. Ve starověké Číně šlo ve většině historie o praktiku spíše raritní, protože tetování bylo nežádoucí. Konfucius, který definoval morální hodnoty Číny přednesl, že hlavní je čest a respekt vůči rodičům a předkům. Každá chtěná změna těla, ať už holení těla, vlasů nebo tetování, byla považována v té době za urážku rodiny a společnosti. Tetování se spíše uchytilo v periferiích a u nižších tříd.

Tetování se dostalo i do čínských mýtů. Jedním takovým je legenda o generálovi Yueh Feiovi. To byl generál sloužící v době dynastie Song. Během boje s nepřítelem polní maršál Yueh Feie zradil a připojil se k nepříteli. To Yueh Feie zasáhlo, opustil bitvu a na znamení protestu se vrátil domů . Tam na něj čekala matka, kterou synovo jednání rozčílilo. Řekla synovi, že služba vlasti je to nejdůležitější na světě. Aby na to nikdy nezapomněl, vzala matka jehlu a na záda mu vytetovala čínské znaky, které znamenají „zcela oddán slouží své vlasti“. 

Čínská tetování byla často užívána na označování zločinců. Pokud byl zločinec přistižen při činu, byl patřičně potetován na tváři, tak aby jej bylo snadné rozpoznat a vyhnán do exilu do vzdálených zemí. Tento trest byl znám pod jménem . Vojevůdci tetovali své poddané, aby jim zůstali loajální, zloději byli označeni malými kruhy za ušima a konkubínám byla tetovaná obočí. Tetování na obličeji bylo nejvyšším trestem a potupou a lidem potetovaným na obličeji se nedovoloval vstup do měst.

První zprávy o tetování v Číně jsou dochovány z Čínské literatury z 200 před Kristem. V těchto textech popisují lid Yue. Tento lid se zdobil různými vzory, aby se ochránil před draky a vodními příšerami. Tak jako i v jiných částech světa i v Číně bylo tetování rozšířené mezi vojáky, konkubínami, nebo otroky.  Tetování bylo ochranné, ale také vlastnické, nebo v případě Ci Pei formou trestu.

V Číně je tetování rozšířeno hlavně kolem původních kmenů. Kmen Drung tetuje své ženy. Tato tradice sahá až do období dynastie Ming. Kdy byl tento kmen pod stálým útokem soupeřících kmenů. Protože byly ženy často při útocích unášeny, začaly se tetovat, aby se zošklivily únoscům a nechány být. U kmene Drung tato tradice přetrvává, při přechodovém rituálu jsou ženy tetovány ve věku 12 až 13 let potetovány a tím se stávají dospělými.

Dalším známým kmenem, který provozuje tetování v Číně je kmen Dai. U kmene Dai se narozdíl od Drungské tradice, tetují jak ženy, tak i muži. Daiské ženy jsou tradičně tetovány na vnitřních stranách paží, nebo mají malé tečky mezi obočím. Daiští muži se tetují většinou vzorem draka, nebo tygra, vyjadřují tak svou sílu a mužnost. Tetování mají umístěné tak, aby více vynikly jejich svaly. Dříve se tetovaly děti ve věku 5 až 6 let. Později se věková hranice posunula na 14-15 let a tetování je stejně jako o kmene Drung přechodovým rituálem do dospělosti.

Kmen Li má tatéry výhradně ženy. Muži mají vytetované na zápěstích modré kruhové vzory pro svou ochranu. I zde je tetování součástí přechodového rituálu. Lijské dívky jsou tetovány kolem 13-14 let. Zde jsou dívky tetovány na krk a tvář a celý proces trvá čtyři až pět dní. Po dalších třech letech je žena tetována na nohách a pažích. U kmene Li platí, že jen vdaná žena může mít potetované dlaně.

Díky objevení v armádě se začalo tetování dostávat na veřejnost i ve městech ne jako nechtěné stigma, ale jako druh umění. Tetování se začala vylepšovat. Častým motivem byla realistická tetování hor a řek, zvířat, nebo dokonce slogany proti vládě.

Vyšší třídy si nechávaly na hrudník či záda tetovat mytická stvoření nebo texty. Na tetování se užívala dřeva opatřená stovkami jehel, ta fungovaly skoro jako razítka a zajišťovala, že každé tetování bude stejné.  

Příběh z devátého století vypráví o úředníkovi, který měl po celém těle vytetovaného hada, ten byl tak realistický, že pokud jej někdo viděl, vyděsil se.

Učenci věří, že velké popularitě tetování přispěly i příběhy založené na skutečnosti z čtrnáctého století z knihy Shui Hu Zhuan, vyprávějící o sto osmi potetovaných banditech Song Jiang oblasti hory Liang. Tři z nich měli tetování po celém těle. Hlava banditů měla trestající tetování na tváři, jiný nejlepší v boji měl na svém těle devět draků a třetí měl tak krásné tetování, že mu žádná žena neodolala. Tito bandité byli něco jako družina Robina Hooda, hrdinové trestající bezpráví a pomáhající potřebným. Tito dobří bandité byli tak populární mezi mladými lidmi, že se stali kulturními ikonami a vzory pro Číňany i Japonce a mladí lidé se začali tetovat.

Čínské symboly v tetování

Čínská tetování mají podle mnoha legend magickou moc, a pokud se člověk nechá potetovat, získá to co je symbolem daného vyobrazení, nebo znaku. Nejrozšířenějším symbolem je symbol Draka, který dodává sílu, neohroženost a moudrost. Jedná se o jeden z nejmocnějších symbolů Čínské mytologie, protože draci jsou v Číně bohové. Jsou zosobněním energie Chi. Také jsou dle tradice považováni za nejmocnější symbol štěstí. Drak, jakožto jedno ze zvířat, které stráží směry je spojen s novými začátky.  Symbolika draků se liší podle barvy nebo atributu, který drak má. Občas je vyobrazen v kombinaci s jiným zvířetem a tím se zvyšuje energie symbolu.

Dalším častým symbolem je koi kapr. Červený kapr je tradičně symbolem přeměny a dosažení cíle, člověk takto tetovaný získává moc kapra překonat každou nesnáz a dojít cíle. Tak jako kapr nakonec doplave k Dračí bráně a stane se drakem. Jiným zvířetem je Tygr, který symbolizuje sílu. Buvol, symbol neoblomnosti, nebo také Lev, symbol ochrany. Také další zvířata Čínského zvířetníku jsou hojně využívána v tetování.

Velice rozšířeným tetováním, které se užívá, je čínský symbol pro dlouhověkost. Dlouhověkost patří mezi pět složek štěstí. V Číně i na celém světě je dlouhověkost jedním z nejžádanějších cílů. Tato touha se reflektuje do mnoha mýtů. Od Eposu o Gilgamešovi, po čínského nesmrtelného Liu Haie. Symbol dlouhověkosti zajišťuje dlouhý a zdravý život.

Rozšířené jsou i vzory květin, asi nejrozšířenějším je vyobrazení lotosového květu. Lotosový květ je známý symbol v Buddhismu. V Číně značí naprostou čistotu a dokonalost. Protože přesto, že roste z bahna, je čistý. Každá část lotosového květu se dá užít pro lékařské využití. V Buddhismu značí hlavně osvícení.

Další rozšířenou rostlinou v Čínském tetování je orchidej. Tato rostlina symbolizuje plodnost a potomstvo, je často tetována jako symbol neskonalé lásky. Symbol lásky je spolu se symbolem draka asi úplně nejrozšířenějším symbolem. Má však několik významů, podle toho jak je zakreslen. Může znamenat lásku, pravou lásku, lásku trvající navěky nebo první lásku. Také může jít o vyjádření silného citu vůči nějaké osobě, rodičům, dětem, nebo sourozencům.  Tento symbol tedy vyjadřuje lásku jako celek a přináší lásku jak partnerskou, tak i rodinou.

Občas se symbol lásky tetuje spolu s motýlem. Motýl symbolizuje mladou, nehynoucí lásku. K tomu se váže příběh, jak se mladý učenec zamiluje do dcery bohatého muže. Dívka lásku opětuje, ale bohatý otec nehodlá vydat svou dceru chudému muži a páru nedovolí se vídat. Zlomení milenci zemřou žalem. Po smrti se znovu shledají a znovuzrodí se jako motýli, a tak spolu zůstanou napořád.

Velice častým symbolem je Taoistický Jin a Jang, symbol rovnováhy kosmu. Jin a Jang nám harmonizuje život a pomáhá nastolit vnitřní rovnováhu. Ve spojení s Jangovou energií se tetuje symbol Slunce. Jedná se o nejsilnější zdroj a symbol Jangové energie. Čistí a nabíjí. Symbolizuje harmonii jednoty. Podle Taoistického příběhu bylo dříve deset sluncí, ale ta příliš ohřívala Zemi a tak nebeský střelec Yi sestřelil devět sluncí, aby znovu nastolil rovnováhu. Pokud chce člověk harmonizovat Jin a Jang, může si kromě klasického vyobrazení nechat vytetovat i Draka s Fénixem. Drak i Fénix jsou velice mocné symboly. Dohromady tvoří energii úspěchu, prosperity, přátelství, lásky a dokonce i osvícení.

Symbolů je nespočet a zájemce se může inspirovat i v symbolice Feng shui. Je třeba si však dávat pozor, obzvláště u psaných tetování. Je třeba se ujistit, že slovo, či větu, kterou si chcete nechat vytetovat, je tím čím se zdá. Čínština je zrádná a jen nepatrná změna může zcela změnit význam.

Existuje novodobý příběh o muži, který si chtěl nechat vytetovat na rameno znaky pro lásku, čest a obětování.  Když se jednoho dne setkal s Číňankou, řekla mu, že pravý význam tetování co má na ruce znamená Na konci dne je to šereda. Proto je třeba udělat si čas a důkladně vše prozkoumat, abyste místo symbolu síly neměli na sobě třeba napsáno Je čuně, přeci jen je tetování trvalé a čínské symboly mají magický účinek.

Další články o čínském tetování:

Tetování čínských znaků. Vše, co potřebujete vědět!